PRAŽSKÁ ŠUNKA z Přeštického prasete - celá

Pražskou šunku nejvyšší jakosti vyrábíme podle původní české receptury z třicátých let. Dobře vychlazené týden odleželé kýty s kostí a kolenem z přeštíků nasolíme Pragandou a necháme minimálně dva týdny ležet v láku, kde se vytváří chuť a barva šunky. Potom se lehounce opláchnou v teplé vodě, aby se odsolil povrch, po osušení v teplé udírně se pozvolna vyudí na bukovém dřevu a několik hodin šetrně povaří v páře. Šunka je pak šťavnatá a má velmi jemnou zauzenou chuť!

Šunka patří k vrcholům uzenářského umění již tisíce let. Pokud říkáme šunka, myslíme tím výrobek připravený výhradně ze zadní nohy – kýty. Nejstarší postupy pracují pouze s kýtou, solí a časem. V průběhu staletí se postupně vymýšlely další a další recepty, a tak vznikly různé druhy šunky. Tak to bylo i v roce 1857, kdy v pražské Celetné ulici řezník a uzenář František Zvěřina naložil, vyudil a následně dovařil celou, nevykostěnou vepřovou kýtu. Po něm výrobu převzal jeho zeť Josef Jeřábek, který v Holešovicích postavil továrnu na výrobu uzenářského zboží. S výrobou této lahůdky pak začali i další pražští uzenáři. Nejznámější z nich, Antonín Chmel z Vinohrad, postavil svůj závod na Zvonařce a proslavil Pražskou šunku po celém světě. Šunky se tehdy nakládaly do dřevěných kádí, solily směsí soli a sanitru (dusičnanu sodného) a nechávaly se několik týdnu proležet. Zlom přinesl uzenář z pražských Ďáblic, který byl vynalezl „sanitru prostou nakládací sůl Pragandu“. „Rychlosůl Praganda“ je směs 99,5 % jedlé soli a 0,5 % dusitanu sodného. Dusitan v takto malém množství rychleji podpoří prospěšné mikroorganismy, které vytvoří typickou šunkovou chuť i narůžovělou barvu a zároveň zamezí růstu případných škodlivých mikroorganismů.

Zaručená tradiční specialita. Šunka nejvyšší jakosti. Obsah čistých svalových bílkovin min. 16 %.